Mikulášské tvoření

Musím se s vámi podělit o naše poslední veledílo 😁
Blíží se to blíží a my začali tvořit vánočně a hlavně Mikulášsky.
Inspiraci jsme našli na Pinterestu... Viz obrázek...

Ondrovi se tenhle nápad moc líbil, tak jsme hned začli hledat:
- zavařovací sklenice
- barevné papíry
- nůžky
-lepidlo
- tavnou pistoli
- tužku a pastelky

Nejdříve jsme se vrhli na čerta. Ondra na tvrdý papír nakreslil rohy, ty vystřihl a použil jako šablonu, kterou obkreslil na červený papír. Červené rohy vystřihl a nalepil na tvrdý papír. Já mezitím udělala z červeného papíru takovou čelenku (pruh omotaný a zalepený na vrchu sklenice, kterou jsme postavili dnem vzhůru...Na ni jsme nalepilo rohy a potom vystřihli zbytek obličeje.. oči, nos, fousy... neměli jsme černý papír, tak jsme si pomohli pastelkami. Vše jsem nalepila na sklenici tavnou pistolí. Nakonec jsme protáhli čelenkou úzké proužky papíru a namotali na tužku, aby měl čert pěkně vlnité vlasy. Ondrovi se nelíbila ta skleněná pleš, takže jsme ještě nastříkali vlnu a tavnou pistolí přilepili.
Mikuláš vznikl podobně...

Perníčky

PERNÍČKY
Jsou naše nejoblíbenější cukroví, nejen vánoční...

Peču podle tohoto receptu.... A vždy dvojitou dávku.. většinou několikrát 😉

Na těsto:
140 g práškového cukru
2+1 vejce (na potření)
100 g Hery
2 lžíce rozpuštěného medu
2 lžičky perníkového koření
1 lžička jedlé sody
400g hladké mouky

V míse utřeme cukr se dvěma vejci a změklou Herou, přidáme med a koření. Do takto připravené hmoty vmícháme prosátou mouku se sodou.
Vypracujeme těsto, které na válu ještě prohněteme. Vyválíme z něho placku a vykrajujeme silnější tvary, které skládáme na plech vyložený pečícím papírem.
Nakonec potřeme rozšlehaným vajíčkem, aby se pěkně leskly.
Pečeme v předehřáté troubě na 180 stupňů do zlatova.

Na polevu:
1 bílek
150 g moučkového cukru

Přisátý cukr třeně s bílkem v míse, dokud nevznikne hladká bílá poleva

Tipy léty osvědčené:
Do těsta nedávejte více medu než je uvedeno, jinak perníčky ztvrdnou.
Pokud se těsto lepí, poprašte ho moukou a prohněťte.
Pokud se těsto rozpadá, přidejte lžíci vody nebo mléka.
Do polevy můžete přidat lžičku citronové šťávy.

Míň je někdy víc...

https://www.csfd.cz/film/51245-the-true-cost/prehled/

Dnes se ke mě úplnou náhodou dostal odkaz na tento dokument. Píšu vám to sem, protože mě nesmírně zaujal a donutil se nad sebou zamyslet. 

V dnešní době se neustále mluví a píše o spoustě zdravých alternativ - látkových plenkách, barefoot botech, přírodní kosmetice atd. Ale co oblečení? Internet je plný selfiček v drahých modelech, dnes mám tohle, je to odtud... Jsme zahlcení reklamou a konzumem... Myslím že jen málo lidí se zamyslí nad tím, jestli to všechno vlastně potřebujeme a odkud všechno to oblečení pochází... Že mnohdy vzniká v hrozných a krutých podmínkách, že dochází k znečištění planety atd.

Popravdě, donedávna jsem to vnímala jen okrajově a (teď už vím že zbytečně) se zahlcovala věcmi, které jsem vlastně ani nepotřebovala... Dnes už to vnímám jinak. Když něco potřebuju nebo si chci udělat radost, mrknu na net na bazary nebo zajedu do sekáče. A že tam kolikrát najdu poklady, i pro svý kluky. Už vím že je zbytečný nakupovat nový, že je šetrnější koupit radši z druhé ruky...

Nechci teď ze sebe dělat hrdinku, to fakt ne, jen vás poprosit o zamyšlení se, jak jsme reklamou bombardováni a jak nás ovlivňuje... Potřebujeme toho mnohem míň než si myslíme...

Dnes mám mnohem míň oblečení než dřív a myslím že tak to je v pořádku. Bylo mi líto to všechno hodit do kontejneru, tak jsme všechny ty pytle dovezli do místní charity... Já se zbavila nepotřebných věcí a někomu to pomohlo...

Určitě na mým Instagramu nenajdete selfička v drahých modelech 😉 Móda mě baví, ale už o přemýšlím jinak a vím že i z druhé ruky můžu mít bezva hezký věci.

PS: za prozření a odkaz děkuju mé oblíbené blogerce Zuzce a snad jí nebude vadit, že jsem se jejím článkem inspirovala a zpracovala ho po svém.

S láskou A.

Lucernička

Minulý týden donesl ze školky Ondra něco fakt úžasného... Na první pohled obyč sklinka, ale když jsme zapálili svíčku v ní, nestačili jsme se divit, jaká to je nádhera. A přitom je to tak jednoduché. Co si budeme povídat, v jednoduchosti je přece krása.
Takže pokud takovou parádu budete chtít i vy, seženete si:
- větší sklenici, třeba od medu, nejlépe nějak hezky tvarovanou, ne úplně hladkou
- čajovou svíčku
- lepidlo Herkules, štětec
- lísteček (na podzimní variantu)
- něco na dozdobení (děti použili barevné provázky, stužky,..)

Přiložte list na sklenici a štětcem ho opatrně přetřete Herkulesem. Po zaschnutí lepidlo zprůhlední. Až zaschne, dozdobte dle fantazie, vkusu... Nakonec vložte svíčku a už si jen užívejte té krásné atmosféry...

Houskový knedlík... domácí

Vidím, že vás recepty baví a mám z toho velkou radost...proto přidávám další...zase jednoduchý...u nás oblíbený...

Když vás přepadne chuť třeba na nějakou omáčku...je k ní nejlepší....

DOMÁCÍ HOUSKOVÝ KNEDLÍK

Na dva knedlíky budete potřebovat:
Půl kg polohrubé mouky
1 vajíčko
1 kostičku droždí
Půl lžičky soli
250 ml vlažného mléka
2 rohlíky nebo housky

Rozdrobte droždí do vlažného mléka, přidejte špetku cukru a poprašte moukou. Nechte na teplém místě vzejít... Trvá to asi 20 minut.
Mezitím rozkrájejte rohlíky (nejlepší jsou jeden den staré) na menší kostičky.
Do mísy vysypte mouku, přidejte vejce, sůl a rohlíky. Nezapomeňte tam přidat taky kvásek a pořádně zpracuje... klidně i v robotu. Hotové těsto je, když se přestane lepit na vařečku.
Přikryjte mísu utěrkou a nechte na teplém místě těsto vyskytnout.
Z vykynutého těsta vytvarujte rukama (namočenýma ve studené vodě, ať se vám těsto nelepí) dva knedlíky. Měly by být stejně velké, ale když bude jeden trošku větší, nic se neděje :-)
Nechte je ještě odpočívat a přiveďte v hrnci vodu k varu. Jakmile voda začne bublat, dejte knedlíky vařit. Já používám největší hrnec, přeci jen ve vodě pořádně nabydou...
Zmírněte var a vařte je 20 minut. Po deseti minutách knedlíky otočte.
Po uvaření vyndejte a propíchejte špejlí...
No a je hotovo.....
Dobrou chuť :-)

Jablečný skořicový koláč

Na tuhle pochoutku budete potřebovat:

3 celá vejce
1 hrnek cukru krystal
2hrnky hladké mouky
3 lžičky prášku do pečiva
Vanilkový cukr
Trochu mléka
Trochu oleje (nebo másla)
Skořici, skořicový cukr

V robotu vyšleháme vejce a cukr do pěny. Přidáme vanilkový cukr, mouku, olej (máslo) a mléko. Všechno pořádně promícháme.
Dortovou formu nebo menší plech vymažeme olejem a vysypeme moukou. Nalijeme do ní těsto a navrch poklademe nakrájená a oloupaná jablíčka. Posypeme skořicí nebo skořicovým cukrem a dáme péct zhruba na 20 min na 160 stupňů.
A to je vše...
Dobrou chuť ☕🍰😉

Dívka, již jsi tu zanechal...

Poprvé se mi dostala do rukou knížka od Jojo Moyes..o které jsem už slyšela, ale nic nečetla...takže první a úplně úžasná knížka, kterou jsem doslova zhltla se jmenuje

              DÍVKA, JIŽ JSI TU ZANECHAL

Krásný, poutavý příběh....

Píše se rok 1916, když francouzský malíř Edouard Lefevre odchází na frontu. Jeho ženě Sophii po něm zůstane na památku jen její portrét, na svou dobu poněkud nezvyklý. Jejich městečko padne do rukou Němců a jeho obyvatelé se ocitají na samé hranici bídy... A tehdy Sophiin portrét upoutá pozornost nového Kommandanta. Důstojník je obrazem doslova posedlý a Sophie je odhodlána riskovat cokoliv - rodinu, pověst i život - jen aby mohla znovu spatřit svého muže...

O bezmála sto let později dostane Liv Halstonová od svého muže darem působivý portrét mladé ženy, který koupil za pár šupů na ulici. Poté co Liv ovdoví, ukáže se, že obraz má nesmírnou cenu. Rozhoří se boj o to, kdo je jeho skutečným vlastníkem, a Livino přesvědčení o správnosti věcí podstoupí náročnou zkoušku. Stejně jako Sophie z milovaného obrazu je odhodlána bojovat za to, co má na světě nejraději...